Karnosin a svaly

Úbytek svalové hmoty a související úbytek svalové síly úzce souvisí s procesem stárnutí. Mezi 20. a 70. rokem života dochází ke snížení obsahu karnosinu ve svalech až na polovinu hodnot. Tím dochází ke snížení svalové hmoty o 20 % a ke snížení svalové efektivity dokonce o dalších 20-40 %. Tzv. Severinův efekt prokázal již v 50. letech 20. století, že dodání karnosinu do svalu způsobí téměř okamžitou svalovou regeneraci, sval se dokáže zregenerovat a získat energii, vitalitu, vytrvalost a sílu. Dá se tedy předpokládat, že snížení svalové hmoty, síly a vytrvalosti způsobené věkem souvisí s poklesem karnostinu ve svalech.

Přímou úměru obsahu karnosinu a svalové vytrvalosti prokázal také australský tým pod vedením Dr. McFarlanda. Čím vyšší obsah karnosinu ve svalech, tím vyšší je svalová síla a vytrvalost. 

Ve svalech pacientů s Duchennovou svalovou dystrofií je obsah karnosinu, oproti zdravým svalům, přibližně poloviční. 

Vliv karnosinu byl prokázán také na oxidační stres, který se objevuje u nervosvalových onemocnění. Vědecké studie tedy doporučují užívání karnosinu, a to nejen díky jeho vlivu na stažitelnost svalů, zvýšení jejich síly a vytrvalosti. 

Karnosin má významnou roli při následujících neuromuskulárních onemocněních:

• ALS (amyotrofická laterální skleróza)
• Duchenneova muskulární dystrofie
• FSH svalová dystrofie
• Myasthenia gravis
• Polymyositis
• Svalová onemocnění způsobená léky (např. statiny, léky na snižování cholesterolu)
• Mitochondriální myopatie (pozdní formy)